• UT – ultrazvukové zkoušení
• MT – magnetické práškové zkoušení
• PT – kapilární zkoušení
• VT – vizuální zkoušení
• Vypracování protokolů ze zkoušky
• Činnost spojená z kvalifikací Level 3 – například vypracování kontrolních postupů, dozorová činnost pracovníků NDT, včetně možnosti výuky a zaškolení NDT metod

Metody služeb

UT

Ultrazvuková metoda zkoušení – je metoda určena ke kontrole vnitřních vad v materiálech, ve svarech a ke zjišťování tloušťky materiálu. Principem ultrazvuku je vysílání ultrazvukových vln, které se na rozhraní dvou prostředí “pevný materiál x vzduch” odrazí do sondy (přijímač). Toto se projeví na monitoru ultrazvukového přístroje jako echo, které se vyhodnocuje dle příslušné (požadované) normy.

Ultrazvuk je jednou ze základních metod nedestruktivního zkoušení. Ultrazvuková metoda umožňuje zjistit přítomnost vnitřních vad materiálu, a to i ve velké hloubce pod povrchem. UT metoda má největší dosah ze všech NDT metod. Je využívána především pro zkoušení tvářených polotovarů (plechy, výkovky, tyče, trubky), svarů a odlitků. Uplatňuje se však významně i při zkoušení různých typů nekovových materiálů, jako jsou některé typy plastů a kompozitů. Výhodou této metody je možnost automatizace procesu kontroly, především u polotovarů jednoduchého tvaru (trubky, plechy, tyče). Kromě vnitřních vad typu trhlin, dvojitosti, dutin apod. je možno zjišťovat i vady povrchové. Jednou z výhod je možnost zjišťování tloušťky materiálu v případech, kdy nelze použit přímou metodu měření u provozovaných dílů. Mezi další výhody patří např. okamžité zobrazení výsledků zkoušky.

MT

Magnetická metoda prášková – je metoda určena ke kontrole povrchových a těsně podpovrchových vad feromagnetických materiálů a svarů. Principem zkoušení je využití magnetického rozptylového toku. Kontrolovaný povrch se zmagnetuje při současném nanášení feromagnetického prášku. Vada se zobrazí pomocí feromagnetických částic rozložených na povrchu kontrolované oblasti.

Je nejpoužívanější metodou nedestruktivního zkoušení materiálu (NDT). Hlavní aplikace jsou v automobilovém a leteckém průmyslu, dále v energetice a dopravě. Vzhledem ke své relativní jednoduchosti a nenáročnosti na provádění je jednou z nejdůležitějších metod i při servisu provozovaných zařízení. MT jsou zjišťovány povrchové a těsně podpovrchové vady typu trhlin, prasklin, pórů, vměstků apod. feromagnetických materiálů (Fe). Pro jiné materiály než feromagnetické nelze MT použít.

PT

Kapilární metoda zkoušení – je metoda určena ke kontrole pouze povrchových vad materiálů a svarů. Principem zkoušení je využití vzlínavosti kapalin. Na zkoušený povrch se nanese indikační barevná kapalina, po určité době se přebytečná kapalina odstraní a nanese se detekční prostředek (plavená křída). Vlivem vzlínavosti se na vrstvě křídy vykreslí obraz vady.

Kapilární zkoušení je jednou z nejrozšířenějších metodou nedestruktivního zkoušení materiálu (NDT). Je vhodná pro zjišťování povrchových vad. Její hlavní aplikace jsou v automobilovém, leteckém, petrochemickém a energetickém průmyslu. Značného rozsahu dosáhla metoda PT zejména v oblasti zkoušení svarových spojů. Je jednoduchá, nenáročná, v základních aplikacích málo finančně nákladná. PT metodou jsou zjišťovány povrchové vady typu trhlin, prasklin, pórů, vměstků, přeložek, zavalenin apod. Metoda je použitelná pro téměř všechny druhy běžně využívaných materiálů (oceli, slitiny Al, Ni, Cu, Ti, sklo, keramika, plasty, … Pro zkoušení povrchových vad neferomagnetických materiálů, kde nelze využít MT, je téměř nenahraditelná. Metoda se používá pro zkoušky polotovarů, při výrobě i inspekci provozovaných součástí.

VT

Vizuální metoda zkoušení – je základní metoda NDT, která se používá ke zjištění vad viditelných pouhým okem, případně s použitím jednoduchých optických pomůcek a přístrojů, např. endoskopu.

Je nejrozšířenější metodou z metod nedestruktivního zkoušení materiálu (NDT). Metoda je zaměřená na zjišťování a hodnocení stavu (vlastností) povrchů výrobků či součástí pouhým okem, nebo pomocí speciálních přístrojů či zařízení. Metoda VT je využívána při klasické NDT kontrole, kdy hledáme vady jako třeba trhliny, zápaly, povrchové póry, dále zjišťujeme tvarové odchylky – měříme a hodnotíme lineární přesazení, převýšení kořene svaru, přesazení forem u odlitku, dále kontrolujeme stav povrchu. Jedná se o NDT metodu, která je považována za základní NDT metodu, která by měla být provedena před každou další NDT zkouškou.